Cukrářka Regína Gauglitz z Chrudimi se dala na dráhu moderní cukrařiny. Povidloň patří k nejžádanějším.

Regína Gauglitz sedmým rokem v Chrudimi provozuje vlastní cukrárnu Královské dobroty s vyhlášenými laskominami. Když její pravidelní zákazníci narazí v obchodě na prázdnou vitrínu, kde bývá staročeský povidloň, je to hotové neštěstí. Nejžádanějšímu a nejprodávanějšímu dezertu v zaběhlé cukrárně říkají nebe v hubě. Dříve běžná pochoutka zejména na Šumavě letos zabodovala u odborné poroty potravinářské soutěže Mls Pardubického kraje.

“Jsem nadšená. Je to pro mě trošku satisfakce za minulý rok, kdy jsem měla povidloň v soutěži přihlášený. Říkali jsme si, že povidloň bude ten nejlepší, jenže nakonec jsme si cenu odnášeli za mandlový dort. Ale nedali jsme se a zkusili to znovu, a ono to vyšlo,” podělila se o své prvotní dojmy krátce po vyhlášení výsledků cukrářka Regína Gauglitz.

Speciální třené placky promazané povidly a s ušlehanou neslazenou smetanou posypané skořicí musí být jeden až dva dny uleželé a pak je to podle její tvůrkyně chuťově to pravé. “Když jsem dezert před lety poprvé ochutnala, řekla jsem si, že by mohl zabodovat i u nás. Pečeme ho však trochu jinak. Recepturu jsme vylepšili a místo odpalovaného těsta děláme tyhle křehké placky,” střeží cukrářka pečlivě výrobní tajemství. “Musí být dělané s láskou. To je ta tajná ingredience,” pousmála se na krajských dožínkách její kolegyně ve stánku s dobrotami.

Regína Gauglitz jako první ve východních Čechách začala s výrobou tzv. low carbových dezertů s minimem sacharidů, které jsou vhodné pro ty, kteří mají bezlepkovou dietu či diabetes… „Dezerty jsou doslazované xylitolem neboli březovým cukrem, který má nízký glykemický index. Lidi jsou překvapení, že vůbec něco bez mouky a bez cukru může takhle fantasticky chutnat,“ dodává cukrářka.

K cukrařině přišla vlastně náhodou. Základy jí samozřejmě dala její maminka, která byla velice šikovná kuchařka a cukrářka. Nikdy se tím neživila, ale vždycky nám dobře vařila a pekla. „Já jsem začala jako perníkářka. Na střední škole jsem přišla z nějakého nedobrovolného kroužku o pečení perníků, ale nakonec jsem v něm našla zalíbení. Dvacet let jsem je pekla každé Vánoce,“ řekla Gauglitz. Náročná práce manažerky jí toho o mnoho víc nedovolila. Chuť a energie vařit nebo vymýšlet nové recepty se těžko hledala.

Až po druhé rodičovské dovolené se začala zabývat kvalitnímu surovinami do pokrmů, které ve svém okolí nenacházela.

“Dalo mě dost práce suroviny shánět. Měla jsem chuť vyzkoušet domácí sýry nebo jsem se pustila do výroby kváskového chleba, ale snaha dostat se k potravinám, ze kterých budu schopná uvařit kvalitní domácí produkt, mi dala neuvěřitelně zabrat. Zpětná vazba okolí mě motivovala k další práci – k domácímu pečivu, dortům a dalším sladkým dobrotám,” uvádí Regína Gauglitz, která spolu s cukrárnou v Chrudimi provozuje farmářský obchod.